Ukázky z knih

„He he he. Vypadáte jak potulný prodavači váz,“ smál se Messuleth na celé kolo. Rumblitz, který se soukal do potrhané róby, se zašklebil.
„To je kamaráde dobře. Móc dobře. My máme vypadat jako žebráci.“
„Já řikal prodavači, ne žebráci,“ smál se Messuleth.
„To je přece to samý. Ušmudlaný parchanti, co smrděj hřebíčkem a prodali by za Tin vlastní mámu.“
„No to snad ne!“ oponoval Messuleth.
„Proč ne?“
„Muj táta prodával vázy.“
„A co máma?“ vyzvídal Rumblitz.
„Nevim. Mámu sem nikdy neviděl,“ zmateně odpověděl Messuleth.
„Pak se nabízí jasná odpověď na otázku, co s ní tvuj tatík udělal, když tě našel v kolíbce.“

Číst dál: 01 - Aforkalypsa

Když Yorik vešel do staré síně, kterou královna Neferfe předala k užívání Yorikovým přátelům, zvědavě si ho prohlíželo pět párů očí. Nemohl si nevšimnout, jak Guzmán přenesl váhu těla tak, aby byl připraven zaútočit. Taktéž mu neuniklo, že Tor a Terora přesunuli své paže blíž ke zbraním. S draky si vyměnil dlouhý pohled bez mrknutí. Pak konečně promluvil. Místností zazněl hlas, připomínající skřípění víka sargofágu.

„Jsem rád, že jste si má slova vzali k srdci. Nemůžeme nikomu věřit. A teď se uvolněte, máme důležitější věci na práci, než se vybíjet mezi sebou.“ Po těch slovech si Yorik sňal masku.
„Yorik dvojxicht,“ hlesl obdivně Guzmán.
„Zdá se, brácho, že náš lucumi se rozhodl ukázat světu svou pravou tvář,“ sykl Solar.
„No to je teda něco,“ kýval hlavou Tor. Terora jen nadšeně zatleskala. 
Yorik si znovu nasadil masku. „Říkejte mi Taipan. Nepřátele by to mohlo snad na chvilku zmást.“
„Dobře, Taipane,“ chopil se role jako první Tor. „Jaký je plán?“

Číst dál: 04 - Horší než oni

Křídla brány zasténala v závěsech a jejich pohyb se zastavil. Rozmístění muži se po sobě ohlíželi a čekali na nějaký pokyn. Nebo spíš ne. Většina z Hanzekových mužů by byla rozhodně radši, kdyby žádný příkaz nepřišel a tou děsivou branou ať si projde, kdo chce, když zrovna on nebude první. Messuleth přejel pohledem vyděšené muže, pokýval hlavou a poplácal Ghostraktora po rameni.

„Tak já du, když se nevrátím, než napočítáš do třiceti, vemte čáru.“
„Seš si jistej, že potřebuješ tolik času?“ ptal se s úšklebkem Rumblitz.
„Ahá, asi nějaký vtip na mou dovednost napočítat do třiceti,“ mumlal na oko uraženě Ghostraktor.
„Mno, neřek bych, že Rumblitz žertuje,“ prohodil jako by do vzduchu Jenikus.
„Já tebe taky,“ odsekl Ghostraktor a opřel si svou nerozlučnou píku o rameno, aby měl volné ruce. 

Číst dál: 02 - Záhadný grimoár

Yorik, doprovázený svým dědem a učitelem Rumblitzem prošel městskou bránou. Výběrčímu u brány vtiskl do dlaně stříbrnou minci, za což si vysloužil přehlídku zkažených zubů. Neušli ani padesát kroků, když k nim přiskotačil hubený mužík se zaječím pyskem a okamžitě je začal přesvědčovat.

„Zdvavím, pánové. Jste tu popvvé? Možná byste uvítavi pvůvodce městem. Můžete se tu sami motat cevé dny a nespatvíte žádné důvežité věci. Se mnou můžete uzvít důvežité chvámy všech uctívaných bohů, veškevé důvežité mosty i vvádcovský pavác. A to pvosím v jeden jediný den. Za pouhý stvíbvňák.“
Yorik s Rumblitzem se na sebe zvědavě podívali. „Já bych mu dal šanci,“ zašklebil se Yorik. „Přes tu drobnou vadu se dokážu přenést a mohli bychom za své peníze dostat neotřelý výklad.“
„Když myslíš, Yoviku,“ vyprskl Rumblitz.
„Si zvý, Vumblitzi,“ zasmál se Yorik. Pak vyndal z váčku minci a podal ji muži před sebou. 

Číst dál: 05 - Tantrická síla

Herpes naposledy se zalíbením přejel pohledem početné davy a zatáhl závěs. Na nízkých pohovkách zatím seděli zvědové, kteří každý den spravovali svého krutého vládce o novinkách ve světě.

„Halinští stále nemají ani nejmenšího tušení, pane,“ zvěstoval jeden z nich. „Jejich flotila je v přístavištích a oni si jen nacpávají svá tučná břicha, spílají desítkám svých bohů a leniví. Snad jen ve Fakediamondu se pod vedením dvou královských bratří netloustne a stále se zde připravují na válku.“
„Na válku s kým?“ zeptal se Herpes.
„Na válku s kýmkoli, pane.“
„Zajímavé.“
„To jistě, pane. Jsou to zběsilci lačnící po krvi. Můj děd měl kdysi tu čest se s nimi setkat. Budují svá vojska už z malých dětí. Kdo není dost dobrý, je svržen ze skály. Nikdy se nevzdávají a doposud ještě nikomu nepodlehli. Porazili i vašeho otce v bitvě u Fenyklových polí.“

Číst dál: 03 - Zdrhej, poutníče!

„Tady je ten portál,“ řekl Sarkastik, když nakonec Yorik s Rumblitzem a Jenikem dorazili. 
„No a tady končí tvoje cesta, Sarkastiku,“ řekl Yorik.
„Počkejte, mistře Yoriku, jak to myslíte. Já nepůjdu s vámi?“
„Bohužel, příteli. Nemáme dost pozvánek. Zde se předpokládá, že se každý o sebe dokáže postarat sám. Žádné doprovody. A bez pozvánky se tam nedostaneš.“
„Takže se sem celou dobu táhnu jenom proto, abych vám nesl bágl?“ Tak to je úžasné,“ bručel Sarkastik a bylo vidět, že má po náladě.

Číst dál: 06 - Soumrak mágů