Naproti Rumblitzově partě, u nejvzdálenějšího stolu, seděla horda barbarů. Všichni měli na hlavách podivné placaté čepice v rudé barvě. Vypadali, že se výborně baví, alespoň co se hluku týkalo. Jeden z nich, podsaditý chlap s plnovousem a jizvou na krku, právě hodil po obsluze prázdným korbelem. „Točí tady někdo?“ zařval a plynule přešel do hrdelního smíchu. Děvče roznášející pivo se ale letícímu korbelu vyhnulo a ten tak přistál na stole přímo před Rumblitzem.
„Hoď mi to zpátky, starouši“ zahlaholil barbar přes celou tavernu a opět propukl v smích. „Nebo s tim pošli tu vopici.“
„Vyser si voko,“ řekl starý čaroděj a hodil korbel za svá záda.
Barbar vstal a za náhle vzniklého ticha přešel místnost.
„Cos to řek?“ zahučel barbar, když došel až ke stolu s Rumblitzem.
„Řek, že si máš vysrat voko,“ opakoval Kukulín. Ale to nestačilo, tak pokračoval. „Rudý bagety? Co to jsou rudý bagety?“ přidal Kukulín otázku.
„Rudý barety, debile,“ prskl barbar.
„No tak na rudý barety!“ zařval Kukulín a pozdvihl pohár s pivem.
Zmatený barbar tam stál a díval se, jak si celá taverna připíjí na rudé barety. Když přípitek skončil, stále ještě stál u jejich stolu.
„Čekáš na něco?“ zeptal se barbara Jenikus.
„Ani ne,“ odpověděl čím dál zmatenější barbar.
„Tak proč se nejdeš taky napít? To už nemůžeš?“
„Chá, já že nemůžu,“ bručel barbar. „Já můžu vždycky,“ holedbal se a vracel se ke svému stolu.
Hostinský osobně donesl k Rumblitzovu stolu další džbány s pivem.
„Je všechno v pořádku, pánové?“ kroutil se v předklonu.
„Moc ti tady couraj lidi,“ řekla Terora a zatvářila se jako každá žena, která chce muži naznačit, že pokud to nebude po jejím, bude zle. Hostinský couvl. „Já jim to vyřídím, paní,“ dodal potichu a zmizel za pult.
„Co jsou zač ty bagety?“ optal se Jenikus, než se zakousl do klobásy.
„Další bojová gilda. V podstatě je to banda hrdlořezů, ale protože se nechávají najímat na doprovod obchodníkům, nikdo nemůže nic říct,“ vysvětlil jim to Kukulín.
„A myslíš, že to byli oni, kdo tam takhle připíchl tu vlajku?“ řekl Yorik a šťouchl loktem do Terory.
Nad stolem Rudých baretů byla vzhůru nohama, přišpendlená dýkou vlajka AFOR. Byly na ní vybledlé cákance od krve.
„Vona tam dlouho viset nebude,“ řekla Terora a napila se přímo ze džbánu.
„No já bych chtěl vidět toho hrdinu, co by…“
Jenikus chtěl říct, že by chtěl vidět hrdinu, který by teď šel ke stolu těch opilých barbarů a chtěl by dopřát vlajce opět čestného místa. Takový debil se snad ani nerodí. Ale nestihl to.
Sotva Jenikus otevřel ústa, už běžel Kukulín přes tavernu a ladným skokem se vyšvihl na stůl, aniž by povalil jediný korbel, za což si vysloužil pochvalné mručení samotných barbarů. Pak se natáhl na špičky, vytáhl ze zdi dýku, osvobodil vlajku a saltem vzad seskočil zpět na zem. Na místě, kde předtím stál, drnčela ve stole vytržená dýka. Pak se Kukulín vrátil ke stolu a zhluboka se napil.
„Tady je,“ plácl vlajkou o stůl. „Nějakej další úkol?“
„Jo,“ řekl Rumblitz. „Zkus teď neumřít.“
Barbaři vstali jako jeden muž. Ozvalo se praskání kloubů a řinčení zbraní. Kukulín otočil hlavu a prohlásil: „A kurva.“
Barbaři mezitím došli až k nim. Ten, který tu byl podruhé, si vzal slovo.
„Mám dojem, že se vám něco zadřelo za drápky.“
„Hned jsem si říkal, že budeš pozorný mládenec,“ odpověděl mu Yorik.
„Takže to zase vraťte, kde to bylo, nebo si to vezmeme násilím.“
„Přesně to jsem vám chtěla navrhnout,“ řekla Terora a vyhrnula si rukávy.
„Co?“
„Abyste si to vzali násilím.“
Barbar velitel se zasmál a pohodil si v ruce těžkou dvoubřitou sekyrou. „Dobrá, takže devět na devět,“ oznámil pak. „A bez magie, jasný? Férovej souboj.“
Yorik se postavil, dopil pivo z korbele a položil ho na stůl. „Fajn, takže beze zbraní.“
„Jak beze zbraní?“ divil se barbar.
„No, když já nemohu použít svou zbraň, neměl bys ji používat ani ty. Pokud se teda nebojíš.“
„Hrajeme pěsti?“ zašklebil se Guzmán. Yorik přikývl, aniž by spustil oči z barbara.
„Dobrá,“ řekl barbar a zabodl svou sekeru do trámu. Ostatní barbaři ho následovali. „Takže devět proti devíti na pěsti.“
„Nás je jen sedm,“ řekl Yorik.
„Vidím vás devět,“ zkonstatoval barbar.
„Opravdu se chceš bít s nějakým starcem? Nestačí ti, že budeš bit od holky?“ řekla Terora.
„To nebude třeba,“ ozvalo se ode dveří, ve kterých se objevil Crabathor s Yullem.
Barbar couvl. „Nebudu se prát s králem,“ řekl téměř uctivě.
„No to nebudeš, vazoune, protože hned co to začne, si lehneš,“ prohlásil Kukulín.
„Ten kluk má dar,“ prohlásil Rumblitz, strčil přitom loktem do Jenika a zakousl se do klobásy. Hned potom se sehnul, protože nad ním zmíněný Kukulín proletěl. A pak to začalo.