Přestože nepopírám, že jízda na kole může mít svá pozitiva, nevyhrál jsem nohy v loterii. Z tohoto důvodu raději sedlám japonského oře značky Suzuki a za stálých nadávek spěchajících řidičů se šinu po šumavských silničkách.

V tomhle městě se prostě žije trochu jinak. Ano, po čtyřiceti letech to dokáže unavit, ale proto jsem se nepřestěhoval. Hledal jsem jen klid na práci, který jsem v současném bydlišti našel. Ale na rodné město nezapomenu.

Žijeme jen jednou, takže jsem ochoten v rámci možností zkusit v podstatě cokoliv. Jako třeba plavbu na lodi na ostrov Giftun. Nakonec, kdy se vám podaří vyděsit tolik turistů najednou. A to hlavní, neztroskotali jsme!

Už sice nenosím bundu protkanou spínacími špendlíky, ale punk nosím stále v srdci. I z toho důvodu jsem na stará kolena založil formaci Topunky, se kterou jsme si užili desítky parádních koncertů a rádi na ně vzpomínáme.

Už je to samozřejmě dávno, co se týmu Bizoni Most, pod mým neskromným vedením podařilo získat titul mistrů ligy. Ale těch 501 důvodů, proč nevyhrát mám rád do dnes. Mí přátelé to vědí a zkouší mě porazit. A bohužel sem jim to i daří.

Nic není dost vysoké, hluboké ani šílené. Jsem umanutý a když chci něco vyzkoušet, nic mě nezadrží. Nebudu lhát, s přibývajícím věkem to čím dál víc bolí. Ale není to důkaz, že ještě žiju?

Zažil jsem dobu, kdy překročení hranic znamenalo kulku do páteře. Dnes už se to smí, tudíž toho plně využívám. A samozřejmě se nabráním místním specialitám. To by byl čirý nerozum...

Pro mě jsou všichni lidi zelení. Základem zdravé demokracie je skutečná svoboda, takže mě ani netrápí, kdo čemu věří. Já taky nechci, aby mi do toho někdo kecal.

Nepokoušejte se mi tvrdit, že jste nikdy nechtěli vyzkoušet Famfrpál. No a k tomu je zapotřebí pořádný Nimbus. Ne že by mi vadily věci z Číny, ale v tomto případě, Oxford je Oxford.

Když chcete být v dnešním světě upřímní, musíte počítat s tím, že se to někomu nebude líbit. A samozřejmě zapracovat na tom, aby se mu to nelíbilo ani potom.

Přiznávám, někdy to může být skutečně za trest, ale ukažte mi mančaft, který jenom vyhrává. A navíc, ten společensky nekorektní popěvek o homosexuálech se nikdy neomrzí.

Když jste filmový fanda, není nic lepšího, než se v nějakém filmu sám objevit. Zde jsem prožil svých 12 vteřin slávy v historickém velkofilmu Henri IV.

Protože celý život bojuji s váhou, udělám si občas nějaký ten výšlap či výlez. Tady se šplhám nad jezero Plechý. Výhled nádherný, ale ten krpál...

Nakonec sami vidíte, že mi to zvířátka oplácí. Jinak jsem za život choval několik psů, převážně rasy boxer a o jednom z nich jsem dokonce složil píseň.

Tak ono se to kecá, když máte les za barákem a na polívku nasbíráte dřív, než řeknete borůvkový koláč. Ale mě baví vzbuzovat závist kolemjdoucích, tak se bez plného koše nikdy nevracím.

Ono to tedy na první pohled vypadá, že se jen válím, ale někdy si musíte udělat čas a vymyslet nový příběh, který chcete napsat. U soustruhu vás toho moc nenapadne..

Lidi berou život moc vážně. Vzhledem k tomu, jaké jsme všichni nic, z pohledu vesmíru, si myslím, že si všichni zasloužíme víc srandy.

Nic člověka nepodpoří jako fakt, že máte někoho, kdo v tom lítá s vámi. Moje žena absolvuje všechny mé eskapády se mnou a troufám si říct, že se rozhodně nenudí.